Strach, panika, nejistota, úzkost jsou jedny z emocí, o kterých v posledním roce a půl slýchám více a více. Jak je možné, že když jsem vlastně byla doma, v relativním klidu, po návratu do práce přišlo zhroucení? Jak si mám poradit se sociální fóbií? Absolutně mě děsí vylézt ven mezi lidi. Jak si mám zachovat klidnou mysl a nezbláznit se? Vždyť doba je tak nejistá? Mám strach…
Toto je krátký souhrn emocí, které se velmi často opakují v konzultacích a s kterými se poslední rok potkávám stále častěji. A to nejen u dospělých, ale i u dětí. Postihla nás nelehká doba. Nelehká pro mnohé z nás a pro mnohé z nás i velká zkouška. Podívejme se na věc z pohledu tvůrce, že je čas pro lidstvo zamyslet se a přetvořit realitu. Je čas přehodnotit své priority a položit si otázku – Jaký život jsem žila předtím? Co mi mé strachy, úzkosti a obavy chtějí říct?
Dnes tu mám příběh paní Leničky, který s jejím dovolením zveřejňuji. Paní Lenka se na mě obrátila, protože již nevěděla jak své úzkosti a strachy zpracovat a lékařka ji nabídla lehké antidepresiva. Přišla o práci během ,,doby covidové“ a velmi ji zmítali obavy a úzkosti, co bude dál. Ta nejistota pro mámu samoživitelku, která má doma dva školáčky, kteří to v tom roce také neměli lehké.
S paní Lenkou jsme za pomocí Bachových esencí a terapie EFT odbourávali postupně její strachy, obavy a úzkosti. S každým sezením byl vidět velký posun. A tady je poslední email, který mi před pár dny přišel.
,,Paní Vendulko,
moc Vás zdravím. Po posledním sezení se mnoho změnilo. Ráda bych Vám napsala své pocity, emoce a to jak se mi začal měnit život k lepšímu. Teď když se pozpátku podívám na ten uzlíček neštěstí, který Vám před nějakou dobou psal, mám skvělý pocit jak moc velký posun jsem udělala. Když jsem Vás tenkrát oslovila, bylo to na doporučení známé a popravdě moc jsem nevěřila, že by mi někdo dokázal pomoci. Vše se zdálo tak beznadějné, tak ztracené. Proplakané neprospané noci, dny kdy jsem chtěla zalézt hluboko pod zem a už nevylézt a z toho dny kdy bych křičela a utíkala. Připadalo mi, že už mi nejde pomoci. Že už to nikdo nedokáže.
Už po našem prvním rozhovoru, jsem cítila, že jsem udělala správný krok. Pamatuji si tu první chvíli, když jsem své pocity otevřela. To že jsem je mohla vypustit ven, říct nahlas, co se ve mně vše odehrává, byl první krok k lepší cestě. Po prvním sezení jsem odcházela plná dobrého pocitu, že jsem se na tuto cestu dala. I přesto, že je škoda že nemáte kouzelný proutek, který by to vše hned mávnutím poslal pryč, musím říct že EFT i Bachovkych pro mě byly jako takový kouzelný proutek. Cítila jsem, jak ze mě padá ten kámen, který si nesu. Ten těžký tmavý kámen plný beznaděje, úzkostí, depresí, bolesti, trápení, strachu, smutku, bezmoci a tak bych mohla pokračovat dál a dál.
Když si dnes vybavím chvíli, kdy jsem stála a v rukou držela ještě z tiskárny teplou výpověď, na tu chvíli kdy se mi třepaly ruce a z očí mi vyrazily slzy, usmívám se. To pochopení, proč to staré musí odejít je nádherné.Mohu říct, že díky Vám jsem se na svět začala dívat úplně jinýma očima. Chápu to co mi přichází, přijímám to s vděčností a s láskou a děkuji za vše co se mi stalo. Před pár dny, kdy jsem tak seděla na balkóně a přemýšlela nad tou lehkostí, kdy není třeba držet se strachů, obav, úzkostí a toho všeho mi zazvonil telefon. Volala kamarádka a přišla s nabídkou mé práce snů. A nejen to na pohovoru jsem poznala úžasného muže, který mě pozval na večeři. Chápete to? Mě dřív šedou nesebevědomou myšku, oslovil muž snů. Věřím a cítím, že se vše úplně obrátilo, a už vidím jak vše zlé bylo cestou k tomu novému a krásnému. Teď už vím, jak moc důležité je růst a pracovat na sobě a naučit se přijmout, odpustit, poděkovat, mít ráda sama sebe a plynout.
Vím, že je ještě potřeba dočistit to, co se ještě občas vrátí, neřekla bych už ani úzkost, ani strach, ale spíše mírné zaváhání. Což přijímám, protože vím, že to nejde hned. A že to, na co jsem si dlouhou dobu zakládala, teď půjde delší dobu ven. Ale i tak musím říct wau. Smekám před Vámi a děkuji. Mnohé odešlo, mnohé se zmírnilo a díky Vám jsem nehledala své potíže teď a tady, ale dokázala je otevřít už v dětství a uzavřít. Děkuji Vám, že se mnou stojíte na startu mého nového života, budu na sobě pracovat dál a budu ráda když ještě využiju Vaší další pomocní ruky.
Budu se těšit na naše další setkání.
S pozdravem Lenka Z.“