Poslední dny zaznamenávám vyšší nárust dětských klientů. Pojďme si proto toto téma otevřít a mluvit o něm. Ačkoliv my dospělí se nějakým způsobem do života vracíme, to co se odehrává v našich dětech nemůže přehlížet a ani to nejde. Každá dušička je jinak citlivá a každá se jinak vyrovnávala s děním posledních pár let. Přece jen české děti nesměly z celé Evropy nejdéle do školy. Poté přišel tlak s testováním a karantény. Pak přišel tlak na výkon. A ač jsem z mnohých stran slyšela věty „Však jim to nevadí, prostě to tak berou jak to je…“ tak na citlivějších dětech už před rokem byly vidět první následky pandemie.
Právě vleklá pandemie, nejistota, dlouho zavřené školy, stále se opakující karantény, špatné finanční situace rodičů, strach, nedostatek sociálních vztahů, mají za následek, že mezi dětmi ve všech věkových kategoriích výrazně narůstají duševní potíže, úzkosti, panické ataky, agrese, deprese, sebepoškozování a poruchy emocí a chování a další. Více ohrožené děti byly hlavně ty, kde se doma odehrával stres, nebylo doma útulno, rodiče procházeli krizí, nedostávalo se jim dostatek podpory a pochopení a byly vystaveny tlaku a manipulaci médií. Tento tlak byl velmi náročný pro nás dospělé, a což takhle teprve pro děti?
Nejen dospělí, ale i děti potřebují mít v životě pocit bezpečí, sounáležitosti, objetí, lásku, blízkou osobu, která jim naslouchá a pochopí je a tráví s nimi čas. My dospělí toto bereme občas jako něco automatického a ve vše tom shonu si neuvědomujeme, že na děti vlastně zapomínáme. A právě pandemie nás měla k dětem posunout blíže. Avšak místo toho jsem často za dvěřmi svého studia slyšela věty ,,Já ho vůbec nepoznávám…. Takhle jsem ho přece nevychovala… Vždyť já mu vůbec nerozumím…. Ať už otevřou školy nebo doma zešílím“
Především děti do devíti let jsou ještě spojeny energeticky s mámou, takže i to jak jsme se cítili my, co jsme prožívali, jsme jakýmsi energetickým vedením vysílali i k dětem. A děti právě jakožto ty vysílače, které se od nás učí, vše přijímali. Avšak jsme se zapomněli učit mi od nich. Jejich pokoře, bezpodmínečné lásce, potřebě blízkosti a nechali jsme se zaslepit děním tohoto hroutícího se světa.
Děti se začali uzavírat do sebe, své emoce, pocity, strachy v sobě nechaly klíčit a teď jsme došli do doby, kdy z těchto semínek pandemie v nitru našich dětí vyrostl strom. Mnohé děti, které ke mně přichází, trpí špatným spánkem, panikou, hlubokým smutkem, nechutí a neradostí ze života. V jejich očích není vidět jiskřička radosti, ale slzička smutku a trápení. Mají nezájem o kontakt a vlastně se jim už ani nechce moc ven. Mají strach jít do školy, mají strach z tlaku na výkon. Společnost, místo toho, aby se v časech zlých spojila se ba naopak rozdělila a tak jsou rozdělené i děti. Zaznamenala jsem vyšší nárust šikany, posměchů, rozdělování v kolektivu a agrese…
Ano a teď se asi ptáte, jak z toho ven…?
Určitě je dobré najít pomoc odborníka. Doma, jako rodič můžete svému dítěti poskytnout naslouchání a pochopení, otevřenou náruč s vřelým objetím a lásku. Určitě nepřehlížet emoce a pocity, které se v dětech odehrávají, protože i my dospělí v případě úzkostí, smutku, depresí, panik a dalších vyhledáváme odbornou pomoc. I u dětí se nabízí cesta alternaticní léčby. V mém případě s dětmi do devíti let pracuji přes maminku, od deseti let už mohou děti absolvovat konzultaci sami. I zde je třeba uchopit potíže od semínka. Takže „vykopat“ příčinu a zaléčit. Zde účinně na cestě léčení pomáhají Bachovy esence, které každé této malé dušičce míchám na míru, jelikož tak jako my dospělí, to i děti mají různě. Na pomoc je možno využít i metodu EFT, popřípadě rychlých poklepových metod na akutní stavy a dechových cvičení.
Všechny tyto metody nabízím všem svým klientům na práci s pocity a emocemi, které nás brzdí v našem růstu a nepříznivě ovlivňují náš život.
Tak jako u nás dospělých je třeba i u dětí komunikace, vytvořit pocit bezpečí, naslouchat jejich trápením a najít si na naše nejmenší dostatek času. Nevyvíjet na děti tlak, ale naslouchat jejich potřebám. Nabízím proto pomoc nejen dětem a dospělým na cestě k emoční svbobodě, ale i pochopit druhé straně jak se právě tyto dušičky cítí, jak si k nim nalézt cestu a jak s nimi pracovat. Přišli na tento svět, aby nás učili a aby rostli, proto tu buďme i my pro ně a najděme si čas, v této hektické a náročné době, to pochopit a pomoci.